Po olympijských hrách v Atlantě se vdala za reprezentačního kolegu Rossa a v plné síle se vrátila od roku 1998. Odrážela útoky svých hlavních rivalek a zajistila si účast na olympijských hrách v Sydney v roce 2000.
V prvním kole si poradila submisí (škrcení) se silnou Rumunkou Monicu Ungureanuovou, ale ve druhém kole jí vystavila stopku domácí Brazilka Sarah Menezesová.
Po celou karieru patřila k evropské špičce, ale světová extratřída superlehké váhy tehdy náležela Japonkám a Kubánkám. V roce 2000 startovala jako mistryně Evropy na olympijských hrách v Sydney a vypadla ve druhém kole.
Přednost dostávala její kolegyně Sarah Nichilo a na opětovnou šanci si musela počkat až do roku 2001. Využila jí na stoprocent a skoro 10 let si udržela pozici reprezentační jedničky v superlehké váze.