Páni z Ronova a Přibyslavi byli starý český šlechtický rod, který patřil do rozrodu severočeských Ronovců. Jsou doloženi v období od 13. do 16. století, jejich statky se nacházely převážně na Moravě, v okolí Žďáru nad Sázavou.
Pokud vás sem dovedl nějaký odkaz, který by měl správně směřovat na článek o určité osobě, můžete Wikipedii pomoci tím, že se vrátíte na odkazující stránku a opravíte tam odkaz tak, aby vedl přímo na odpovídající konkrétní článek.
Uživatelé, nezařazujte do této kategorie stránky ručně, je plněna automaticky. Pokud mechanismus plnění není uveden, kontaktujte vkladatele této šablony.
Heralt z Kunštátu na Poděbradech (Heralt z Kunstatu, seděním na Poděbradech) vyznává, že ve sporu, který vede s Janem Hlaváčem z Ronova a Mitrova (Hlawáčem z Ronowa otjinud z Mitrow), byli oběma stranami zvoleni rozhodčí: Janze Smiřic na…
Podle známé historie kraje můžeme tedy souditi, že toto území připadlo po smrti Přibyslava z Křižanova jeho vdově Sibyle a tím se dostalo do přibyslavsko-ronovské větvi pánů z Lichtenburka.
Připojení hradu k pernštejnskému dominiu znamenalo podle všeho jeho úpadek [2]. Na mitrovské dědictví si však dělal nároky ještě i Jan z Ronova a Kunsberku6 , ale Mitrov již zůstal v majetku Pernštýnů7 až do r.