Eulerova–Lagrangeova rovnice se také často nazývá Eulerova rovnice nebo Lagrangeova rovnice, protože na této rovnici pracovali Leonhard Euler a Joseph Lagrange současně okolo roku 1755. V oboru variačního počtu se jedná o diferenciální rovnici umožňující nalezení extrémály funkcionálu. Obvykle bývá užívána v optimalizaci a ve fyzice při odvozování pohybových rovnic. Použití ve fyzice je vázáno na Hamiltonův princip, který převádí fyzikální problémy na variační úlohy. Wikipedie
© 1996–2025 Seznam.cz, a.s.