Věnoval především historii a umění. Sbíral, editoval a vydával především staroruskou literaturu; měl k dispozici nejstarší rukopisy Pověsti dávných let (tzv. Lavrenťjevský rukopis) či Zádonštiny pojednávající o bitvě na Kulikově poli.
Slovo o pluku Igorově (rusky Слово о полку Игореве, původním plným názvem Слово о походе Игоря, Игоря сына Святославова, внука Олегова) je hrdinský epos, jehož námětem je neúspěšná výprava novgorodsko-severského knížete Igora Svjatoslaviče…
V nemocnici jej ještě navštívil otec, velkokníže Konstantin Konstantinovič Romanov a matka Alžběta Sasko-Altenburská. Zemřel před jejich očima 12. října 1914.