Je tedy historickým paradoxem, že Anna pocházející ze starobylého rodu bojujícího proti kacířům se vdala za panovníka, kterého nazývali králem kacířů. [3 ]
V Čechách kromě toho panoval neklid způsobený neustálými konflikty kališníků a katolíků. Již v roce 1472 se pokusil papežský legát česko-uhersko-polský konflikt uklidnit a obrátit zájem znepřátelených stran na válku s Turky, ale ani jedna…
Její matka předala svému zeti Vilémovi svá práva k lucemburskému vévodství, které obsadil již roku 1441, ale vévodou burgundským (Filipem III.) byl opět vyhnán.
Internetový magazín, který se věnuje historii i současnosti české a evropské šlechty, mapuje osudy šlechtických rodů a jejich sídel, shromažďuje o nich nejdůležitější informace, ale dává také velký prostor pro autorské články.
Internetový magazín, který se věnuje historii i současnosti české a evropské šlechty, mapuje osudy šlechtických rodů a jejich sídel, shromažďuje o nich nejdůležitější informace, ale dává také velký prostor pro autorské články.
Pavel I. hrabě, později kníže Esterházy z Galanty (maďarsky Galánthai gróf Esterházy Pál, německy Paul I. Esterházy de Galantha; 8. září 1635 Eisenstadt, Burgenland – 26. března 1713 tamtéž) byl uherský šlechtic císařský polní maršál a…
Anna Jagellonská (23. července 1503, Budín – 27. ledna 1547, Praha), také známá jako Anna Česká a Uherská, byla římská, česká a uherská královna a rakouská arcivévodkyně jako manželka Ferdinanda I., pozdějšího císaře Svaté říše římské.