Kateřina Kopalová spolu s kolegy určila a popsala desítky nových druhů antarktických rozsivek. V jejich soupisu bychom našli třeba i řasu Luticola katkae, inspirovanou právě jejím křestním jménem.
Najdeme je v našich rybnících stejně jako v Nilu nebo Amazonce, ale i v mořích a oceánech. Řasy rozsivky jsou velmi přizpůsobivé a daří se jim všude – včetně extrémního prostředí Antarktidy.
Z původního konceptu, vzniklého v začátcích pandemie covidu-19 pod značkou Věda na doma, se vyvinula podcastová série Věda na dosah (podzim 2020, jaro 2021, podzim 2021).
Pulzní elektromagnetická pole jsou v přírodě běžným jevem – příkladem může být blesk. V extrémní podobě je vytváří například výbuch jaderné bomby, což je scénář, který si nikdo nepřeje zažít.
Narodil se na českomoravské vysočině ve vesničce Radkov Kateřině Kopalové, jméno otce matrika neuvádí. Po absolvování obecné školy navštěvoval Zemskou reálku v Telči, na níž v roce 1901 studia dokončil.
10. 3. 2014Liberecký kraj - Deník jako mediální partner soutěže byl u toho, když oceněná přebírala výhru. Čím si Kopalová získala sympatie hlasujících?
Poskytujeme sociální, zdravotní a jiné služby těm osobám, které z důvodu svého věku, částečné ztráty soběstačnosti a zhoršeného zdravotního stavu nejsou již samy schopny zajišťovat plně své životní potřeby nebo jsou ohroženy sociálním…