Juliovsko-claudiovská dynastie – Wikipedie
Juliovsko-claudiovská dynastie představuje období, kterému předcházela krize Římské republiky, která se ve své rozsáhlé územní expanzi potýkala s vnitřními sociálními, ekonomickými a systémovými mocenskými problémy v nově ovládnutých…
Diskuse:Juliovsko-claudiovská dynastie – Wikipedie
Název Juliovsko-claudiovská dynastie se vyskytuje v publikaci Grant M.: Římští císařové, ISBN 80-7257-731-X a Google na něj dá více odkazů než na dotaz Julsko-klaudijská dynastie.
dějepis.com – česká a světová historie nejen pro studenty
Web o české a světové historii nejen pro studenty gymnázií.
Flaviovská dynastie – Wikipedie
Flaviovská dynastie vládla Římské říši v letech 69–96 n. l. Prvním císařem z této dynastie byl Vespasianus (vláda v letech 69–79), následovaný svými syny Titem (vláda v letech 79–81) a Domitianem (vláda v letech 81–96).
dějepis.com – česká a světová historie nejen pro studenty
Web o české a světové historii nejen pro studenty gymnázií.
Marcus Vipsanius Agrippa – Wikipedie
Agrippa se narodil na sklonku římské republiky v nevýznamné jezdecké rodině jako syn Lucia Vipsania. Jako mladý muž se Agrippa seznámil při studiu rétoriky v Římě se zhruba stejně starým Gaiem Octaviem, pozdějším Octaviánem Augustem.
Claudius: Z podceňovaného učence vládcem světa. Messalina ho…
Květy.cz – Císař Claudius vládl Římu v letech 41 až 54 n. l. a byl čtvrtým císařem z dynastie juliovsko-claudiovské. Byl to schopný vládce – reorganizoval státní správu, rozšířil římské občanství a připojil k říši nové provincie, včetně…
Claudius: Z podceňovaného učence vládcem světa. Messalina ho…
Císař Claudius vládl Římu v letech 41 až 54 n. l. a byl čtvrtým císařem z dynastie juliovsko-claudiovské. Byl to schopný vládce – reorganizoval státní správu, rozšířil římské občanství a připojil k říši nové provincie, včetně Británie.
Juliovsko-claudiovská dynastie
Juliovsko-claudiovská dynastie představuje období, kterému předcházela krize Římské republiky, která se ve své rozsáhlé územní expanzi potýkala s vnitřními sociálními, ekonomickými a systémovými mocenskými problémy v nově ovládnutých územích. V trvání druhého triumvirátu 43–33 př. n. l. si zákonem „Lex Titia“ z 27. listopadu 43 př. n. l., tři triumvirové, Marcus Antonius, Gaius Octavius a Markus Aemilius Lepidus vytvořili formální právní rámec pro praktické zmocnění se absolutní mocí nad celou říší. Wikipedie
odkazuje na služby nejen od Seznam.cz.
© 1996–2025 Seznam.cz, a.s.
