21. listopadu 1832 se Ferdinand oženil s Marií Kristýnou Savojskou. Marie Kristýna byla popisována jako krásná, ale také plachá a stydlivá, skromná a zdrženlivá, u královského dvora jí nikdy nebylo dobře.
Z pověření sardinského krále Viktora Emanuela II. (1820–1878) se prohlásil sicilským diktátorem. Následně pokračoval v „osvobozování“ pevninské části království a v listopadu téhož roku obsadil Neapol.
Alfons Maria Bourbonsko-Sicilský (28. březen 1841, Caserta – 26. květen 1934, Cannes; celým jménem Alfonso Maria Giuseppe Alberto) byl hrabě z Caserty a neapolsko-sicilský princ z dynastie Bourbon-Obojí Sicílie.
Neapolsko-Sicilského a jeho manželky Marie Terezie Rakouské. Kajetán byl členem rodu Bourbonsko-Sicilských a manžel Isabely, kněžny z Asturie, uznávané dědičky španělského trůnu.
Ferdinand I. (12. ledna 1751, Neapol – 4. ledna 1825, Neapol), byl v letech 1816–1825 prvním králem Obojí Sicílie, před tím vládl od roku 1759 v Neapolském království jako král Ferdinand IV.
Nedoporučovali mu vycházky, aby si prý nepřetížil mozek, nesměl hrát šachy, které by mohly vyvolat „přehřátí ducha“. Celé dny tak trávil zevlováním a zíráním z oken Hofburgu.